Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Znak Bílého Podolí

Znak městyse

Fotogalerie

Náhodný výběr z galerie

Náhodný výběr z galerie

Informace e-mailem

Milí návštěvníci,

chcete-li dostávat pravidelné informace o novinkách uveřejňovaných na těchto stránkách, zadejte do formuláře níže Váš e-mail. Zadáním Vašeho e-mailu do formuláře zároveň udělujete souhlas k zasílání informací prostřednictvím
e-mailové služby. 

Katastr nemovitostí

Geosence

Mobilní verze

Navigace

Výběr jazyka

  • cz
  • en
  • de

Obsah

Informace zveřejňované o povinném subjektu podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím

  • 1. Název
    Městys Bílé Podolí
  • 2. Důvod a způsob založení
    Městys Bílé Podolí vznikla podle zákona č. 367/1990 Sb., o obcích ve znění pozdějších předpisů dnem voleb do obecního zastupitelstva v roce 1990.
    Obec vykonává svoje funkce podle zákona č. 128/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
  • 3. Organizační struktura
  • 4. Kontaktní spojení
    Bílé Podolí 12
    285 72 Bílé Podolí
    Telefon: 327 397 197
    E-mail: bilepodoli@mybox.cz
    WWW: www.bilepodoli.cz/
    ID Datové schránky: i42a3rw
    • 4.1. Kontaktní poštovní adresa
      Bílé Podolí 12
      285 72 Bílé Podolí
    • 4.2. Adresa úřadovny pro osobní návštěvu
      Bílé Podolí 12
      285 72 Bílé Podolí
    • 4.3. Úřední hodiny
      pondělí8:00 - 11:3012:30 - 16:00
      středa8:00 - 11:3012:30 - 16:00
    • 4.4. Telefonní čísla
      327 397 197
    • 4.5. Čísla faxu
      Fax není využíván.
    • 4.6. Adresa internetové stránky
      www.bilepodoli.cz/
    • 4.7. Adresa e-podatelny

      podatelna@bilepodoli.cz

    • 4.8. Další elektronické adresy
      bilepodoli@mybox.cz
  • 5. Bankovní spojení
    4126161/0100 (KOMBCZPP)
  • 6.
    00235997
  • 7. DIČ
    CZ00235997
  • 8. Dokumenty
  • 9. Žádosti o informace

    Žádosti o informace podle zákona 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím se podávají

    • ústně – v kanceláři úřadu
    • písemně – osobně v kanceláři úřadu nebo poštou na adresu úřadu
      Úřad městyse Bílé Podolí
      Bílé Podolí 12
      285 72 Bílé Podolí
    • e-mailem: bilepodoli@mybox.cz
    • elektronickým podáním: hospodarka@bilepodoli.cz
    • telefonicky na tel. čísle: 327 397 197
    Úřední hodiny
    pondělí8:00 - 13:3012:30 - 16:00
    středa8:00 - 11:3012:30 - 16:00

    Zákon č. 106/1999 Sb. O svobodném přístupu k informacím - přehled lhůt a termínů

    Lhůty

    • Odkaz na zveřejněnou informaci - § 6 odst. l) - 7 dnů
    • Výzva k upřesnění nesrozumitelné nebo příliš obecné informace - § 14 odst. 5, písm. b) - 7 dnů
    • Informace o odložení žádosti nevztahující se k působnosti povinného subjektu - § 14 odst.5, písm. c) - 7 dnů
    • Poskytnutí informace žadateli - § 14 odst. 5, písm. d) - 15 dnů
    • Prodloužení lhůty pro poskytnutí informace ze závažných důvodů - § 14 odst. 7) - 10 dnů
    • Rozhodnutí o odvolání - § 16 odst. 3) - 15 dnů
    • Upřesnění žádosti o informaci žadatele - § 14 odst. 5, písm. a) - 30 dnů
    • Lhůta pro stížnost žadatele, který nesouhlasí s vyřízením žádosti způsobem uvedeným v § 6; kterému po uplynutí lhůty podle § 14 odst. 5 písm. d) nebo §14 odst. 7 nebyla poskytnuta informace nebo předložena konečná licenční nabídka a nebylo vydáno rozhodnutí o odmítnutí žádosti; kterému byla informace poskytnuta částečně, aniž bylo o zbytku žádosti vydáno rozhodnutí o odmítnutí, nebo který nesouhlasí s výší úhrady sdělené podle § 17 odst. 3 nebo s výší odměny podle § 14a odst. 2, požadovanými v souvislosti s poskytováním informací - § 16a odst. 3 – 30 dnů
    • Odvolání proti rozhodnutí - § 16 odst. 1) - 15 dnů

    Termíny

    • Poskytování informací dle § 5 odst. 1 způsobem umožňujícím dálkový přístup (§ 5 odst. 2) - od 1.1.2001
    • Poskytování informací z registrů způsobem umožňujícím dálkový přístup (§ 5 odst. 3) - od 1. 1. 2002

    Postup při vyřizování žádostí o poskytnutí informace dle zákona č. 106/99 Sb., o svobodném přístupu k informacím.

    Kdo může o informaci požádat

    • o informaci může žádat každá fyzická nebo právnická osoba, přičemž nemusí zdůvodňovat proč o informaci žádá

    Kdo informaci poskytne

    • kterýkoli státní orgán nebo orgány územní samosprávy (obce)

    Kdy je podání informace povinným subjektem omezeno

    • Je-li požadovaná informace v souladu s právními předpisy označena za utajovanou informaci, k níž žadatel nemá oprávněný přístup, povinný subjekt ji neposkytne.
    • Informace týkající se osobnosti, projevů osobní povahy, soukromí fyzické osoby a osobní údaje povinný subjekt poskytne jen v souladu s právními předpisy, upravujícími jejich ochranu.
    • Pokud je požadovaná informace obchodním tajemstvím dle ust. § 17 zák. č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, resp. dle ust. § 504 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, povinný subjekt ji neposkytne.
    • Informace o majetkových poměrech osoby, která není povinným subjektem, získané na základě zákonů o daních, poplatcích, penzijním nebo zdravotním pojištění anebo sociálním zabezpečení povinný subjekt podle tohoto zákona neposkytne.

    Další omezení práva na informace

    • Povinný subjekt může omezit poskytnutí informace, pokud:
      1. se vztahuje výlučně k vnitřním pokynům a personálním předpisům povinného subjektu,
      2. jde o novou informaci, která vznikla při přípravě rozhodnutí povinného subjektu, pokud zákon nestanoví jinak; to platí jen do doby, kdy se příprava ukončí rozhodnutím, nebo
      3. jde o informaci poskytnutou Organizací Severoatlantické smlouvy nebo Evropskou unií, která je v zájmu bezpečnosti státu, veřejné bezpečnosti nebo ochrany práv třetích osob chráněna uvedenými původci označením „NATO UNCLASSIFIED“ nebo „LIMITE“ a v České republice je toto označení respektováno z důvodů plnění povinností vyplývajících pro Českou republiku z jejího členství v Organizaci Severoatlantické smlouvy nebo Evropské unii, pokud původce nedal k poskytnutí souhlas.
    • Povinný subjekt informaci neposkytne, pokud:
      1. jde o informaci vzniklou bez použití veřejných prostředků, která byla předána osobou, jíž takovouto povinnost zákon neukládá, pokud nesdělila, že s poskytnutím informace souhlasí,
      2. ji zveřejňuje na základě zvláštního zákona a v předem stanovených pravidelných obdobích až do nejbližšího následujícího období, nebo
      3. by tím byla porušena ochrana práv třetích osob k předmětu práva autorského.
    • Informace, které získal povinný subjekt od třetí osoby při plnění úkolů v rámci kontrolní, dozorové, dohledové nebo obdobné činnosti prováděné na základě zvláštního právního předpisu, podle kterého se na ně vztahuje povinnost mlčenlivosti anebo jiný postup chránící je před zveřejněním nebo zneužitím, se neposkytují. Povinný subjekt poskytne pouze ty informace, které při plnění těchto úkolů vznikly jeho činností.
    • Povinné subjekty dále neposkytnou informace o
      1. probíhajícím trestním řízení,
      2. rozhodovací činnosti soudů, s výjimkou rozsudků,
      3. plnění úkolů zpravodajských služeb
      4. přípravě, průběhu a projednávání výsledků kontrol v orgánech Nejvyššího kontrolního úřadu,
      5. činnosti Ministerstva financí podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo podle zákona o provádění mezinárodních sankcí.
    • Povinný subjekt neposkytne informaci, která je předmětem ochrany práva autorského nebo práv souvisejících s právem autorským (dále jen "právo autorské") , je-li v držení
      1. provozovatelů rozhlasového nebo televizního vysílání, kteří toto vysílání provozují na základě zvláštních právních předpisů,
      2. škol a školských zařízení, které jsou součástí vzdělávací soustavy podle školského zákona a podle zákona o vysokých školách,
      3. knihoven poskytujících veřejné knihovnické a informační služby podle knihovního zákona,
      4. Akademie věd České republiky a dalších veřejných institucí, které jsou příjemci nebo spolupříjemci podpory výzkumu a vývoje z veřejných prostředků podle zákona o podpoře výzkumu a vývoje, nebo
      5. kulturních institucí hospodařících s veřejnými prostředky, jako jsou muzea, galerie, divadla, orchestry a další umělecké soubory.
    • Povinný subjekt neposkytne informaci o činnosti orgánů činných v trestním řízení, včetně informací ze spisů, a to i spisů, v nichž nebylo zahájeno trestní řízení, dokumentů, materiálů a zpráv o postupu při prověřování oznámení, které vznikly činností těchto orgánů při ochraně bezpečnosti osob, majetku a veřejného pořádku, předcházení trestné činnosti a při plnění úkolů podle trestního řádu, pokud by se tím ohrozila práva třetích osob anebo schopnost orgánů činných v trestním řízení předcházet trestné činnosti, vyhledávat nebo odhalovat trestnou činnost nebo stíhat trestné činy nebo zajišťovat bezpečnost České republiky.

    Jak se o informaci žádá

    Žádost o poskytnutí informace se podává
    1. ústně, tj osobní návštěvou na příslušném orgánu nebo dotazem provedeným pomocí telekomunikačního zařízení nebo
    2. písemně, a to i prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací.
    Není-li žadateli na ústně podanou žádost informace poskytnuta anebo nepovažuje-li žadatel informaci poskytnutou na ústně podanou žádost za dostačující, je třeba podat žádost písemně.

    Co musí písemná žádost obsahovat

    • označena („žádost dle informačního zákona“; „žádost dle z. č. 106/1999 Sb.“; „žádost dle zákona o svobodném přístupu k informacím“, apod.), tj., že se žadatel domáhá poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb.
    • musí v ní být určeno, kterému povinném subjektu je určena,
    • musí obsahovat u fyzické osoby: jméno, příjmení, datum narození, adresu trvalého pobytu nebo, není-li přihlášena k trvalému pobytu, adresu bydliště a adresu pro doručování, liší-li se od adresy trvalého pobytu nebo bydliště a u právnické osoby: název, identifikační číslo osoby, adresu sídla a adresu pro doručování, liší-li se od adresy sídla, která žádost podává. Adresou pro doručování se rozumí též elektronická adresa.
    • je-li žádost učiněna elektronicky, musí být podána prostřednictvím elektronické adresy podatelny povinného subjektu, pokud ji povinný subjekt zřídil. Pokud elektronické adresy podatelny nejsou zveřejněny, postačí podání na jakoukoliv elektronickou adresu povinného subjektu.
    • musí z ní být patrno o jakou informaci se žádá.
    • neobsahuje-li žádost uvedené údaje, povinný subjekt posoudí ve smyslu ust. § 14 odst. 5 zákona žádost a:
      1. brání-li nedostatek údajů o žadateli podle odstavce 2 postupu vyřízení žádosti o informaci podle tohoto zákona, zejména podle § 14a nebo 15, vyzve žadatele ve lhůtě do 7 dnů ode dne podání žádosti, aby žádost doplnil; nevyhoví-li žadatel této výzvě do 30 dnů ode dne jejího doručení, žádost odloží,
      2. v případě, že je žádost nesrozumitelná, není zřejmé, jaká informace je požadována, nebo je formulována příliš obecně, vyzve žadatele ve lhůtě do sedmi dnů od podání žádosti, aby žádost upřesnil, neupřesní-li žadatel žádost do 30 dnů ode dne doručení výzvy, rozhodne o odmítnutí žádosti,
      3. v případě, že požadované informace se nevztahují k jeho působnosti, žádost odloží a tuto odůvodněnou skutečnost sdělí do 7 dnů ode dne doručení žádosti žadateli,

    Jaký bude postup povinného subjektu

    • Pokud povinný subjekt žádosti, byť i jen zčásti, nevyhoví, vydá ve lhůtě pro vyřízení žádosti rozhodnutí o odmítnutí žádosti, popřípadě o odmítnutí části žádosti (dále jen "rozhodnutí o odmítnutí žádosti"), s výjimkou případů, kdy se žádost odloží.
    • Povinný subjekt žádost odloží, pokud:
      1. se požadované informace nevztahují k jeho působnosti a tuto odůvodněnou skutečnost sdělí do 7 dnů ode dne doručení žádosti žadateli,
      2. bránil nedostatek údajů o žadateli postupu vyřízení žádosti o informaci podle tohoto zákona, zejména podle § 14a nebo 15, povinný subjekt vyzval žadatele ve lhůtě do 7 dnů ode dne podání žádosti, aby žádost doplnil, avšak žadatel nevyhověl této výzvě do 30 dnů ode dne jejího doručení.
    • Nevydá-li povinný subjekt rozhodnutí o odmítnutí žádosti, nebo pokud povinný subjekt žádost neodloží, poskytne informaci v souladu se žádostí ve lhůtě nejpozději do 15 dnů ode dne přijetí žádosti nebo ode dne jejího doplnění.

    Co když povinný subjekt žádosti nevyhoví

    • pokud povinný subjekt, byť i jen z části, nevyhoví, vydá o tom ve lhůtě pro vyřízení žádosti rozhodnutí, které se doručí do vlastních rukou žadatele
    • proti rozhodnutí o odmítnutí žádosti může podat odvolání, a to nejpozději do 15 dnů od jeho doručení

    Komu se odvolání posílá

    • odvolání se podává u subjektu, který vydal rozhodnutí o odmítnutí žádosti

    Kdo o odvolání rozhodne

    • o odvolání rozhoduje orgán (příslušný krajský úřad), který je nejblíže nadřízeným povinného subjektu, který rozhodnutí vydal
    • ten, kdo o odvolání rozhoduje, tak musí učinit ve lhůtě do 15 dnů od předložení odvolání tím, kdo rozhodnutí vydal
    • proti rozhodnutí odvolacího orgánu se již nelze odvolat. Lze však podat návrh na přezkoumání takového rozhodnutí u příslušného soudu.
  • 10. Příjem žádostí a dalších podání
    Podatelna
  • 11. Opravné prostředky

    Co když orgán žádosti nevyhoví

    Odvolání

    • Proti rozhodnutí povinného subjektu o odmítnutí žádosti lze podat odvolání, a to nejpozději do 15 dnů od jeho doručení.
    • Odvolání se podává u orgánu, který vydal rozhodnutí o odmítnutí žádosti.
    • O odvolání rozhoduje orgán, který je nejblíže nadřízeným tomu orgánu, který rozhodnutí vydal nebo měl vydat.
    • Ten, kdo o odvolání rozhoduje, tak musí učinit ve lhůtě do 15 dnů od předložení odvolání povinným subjektem.
    • Proti rozhodnutí odvolacího orgánu se již nelze odvolat. Lze však podat návrh na přezkoumání takového rozhodnutí u příslušného soudu.

    Stížnost

    • Stížnost na postup při vyřizování žádosti o informace (dále jen "stížnost") může podat žadatel,
      1. který nesouhlasí s vyřízením žádosti způsobem uvedeným v § 6,
      2. kterému po uplynutí lhůty podle § 14 odst. 5 písm. d) nebo § 14 odst. 7 nebyla poskytnuta informace nebo předložena konečná licenční nabídka a nebylo vydáno rozhodnutí o odmítnutí žádosti,
      3. kterému byla informace poskytnuta částečně, aniž bylo o zbytku žádosti vydáno rozhodnutí o odmítnutí, nebo
      4. který nesouhlasí s výší úhrady sdělené podle § 17 odst. 3 nebo s výší odměny podle § 14a odst. 2, požadovanými v souvislosti s poskytováním informací.
    • Stížnost lze podat písemně nebo ústně; je-li stížnost podána ústně a nelze-li ji ihned vyřídit, sepíše o ní povinný subjekt písemný záznam.
    • Stížnost se podává u povinného subjektu, a to do 30 dnů ode dne
      1. doručení sdělení podle § 6, § 14 odst. 5 písm. c) nebo § 17 odst. 3,
      2. uplynutí lhůty pro poskytnutí informace podle § 14 odst. 5 písm. d) nebo § 14 odst. 7.
    • O stížnosti rozhoduje nadřízený orgán.
    • Povinný subjekt předloží stížnost spolu se spisovým materiálem nadřízenému orgánu do 7 dnů ode dne, kdy mu stížnost došla, pokud v této lhůtě stížnosti sám zcela nevyhoví tím, že poskytne požadovanou informaci nebo konečnou licenční nabídku, nebo vydá rozhodnutí o odmítnutí žádosti.
    • Nadřízený orgán o stížnosti rozhodne do 15 dnů ode dne, kdy mu byla předložena.
    Pozn. Pro podání opravného prostředku není vytvořen žádný formulář. Opravný prostředek lze buď podat písemně nebo ústně do protokolu. Z podání musí být zřejmé, kdo jej činí a proti jakému rozhodnutí je podání učiněno.
  • 12. Formuláře
  • 13. Popisy postupů – návody pro řešení životních situací

    Řešení krizových situací

    Důležitá telefonní čísla tísňového volání

    150 - Hasičský záchranný sbor ČR

    Zjistíte-li mimořádnou událost (požár, havárii s únikem nebezpečné látky…), která ohrožuje osoby, majetek nebo životní prostředí, okamžitě volejte číslo 150 

    155 - Zdravotnická záchranná služba

    Pomoc zdravotnické záchranné služby se vyžaduje při všech stavech ohrožujících život.

    158 - Policie ČR 

    112 - jednotné evropské číslo tísňového volání je určeno především pro cizince a pro tísňové volání při rozsáhlých mimořádných událostech.

    Při předávání zprávy na telefonní čísla tísňového volání uveďte:

    • co se stalo, (např. co hoří …)
    • kde se to stalo, (např. kde hoří …)
    • své jméno a číslo telefonu, odkud voláte

    Po ukončení hovoru vyčkejte na zpětný telefonát, kterým si operační pracovník ověří pravdivost nahlášené zprávy.

    Požární poplachové směrnice

    Řád ohlašovny požáru

    Obecné zásady

    Při ohrožení, o kterém můžete být vyrozuměni prostřednictvím sirén, zprávou v rozhlase, televizí, z tisku nebo hlášením  místního rozhlasu, pojízdného rozhlasového vozu, megafonu,
    a od spoluobčanů, se snažte dodržovat následující obecné zásady:

    • RESPEKTUJTE a snažte se získávat informace z oficiálních zdrojů (rozhlas, televize, místní rozhlas, vyhláška městského úřadu, pokyny zaměstnavatele apod.).
    • NEROZŠIŘUJTE poplašné a neověřené zprávy.
    • VARUJTE ostatní ohrožené osoby ve svém nejbližším okolí.
    • NETELEFONUJTE zbytečně – telefonní síť je v mimořádných situacích přetížena.
    • NEPODCEŇUJTE vzniklou situaci.
    • POMÁHEJTE sousedům, zejména starým , nemocným a nemohoucím lidem.
    • UVĚDOMTE SI, že největší hodnotu má lidský život a zdraví a až potom záchrana majetku.
    • UPOSLECHNĚTE pokynů pracovníků záchranných složek, orgánů státní správy
      a samosprávy.

    Když zazní siréna

    Zvuk sirény znamená vždy nějaké nebezpečí

    1)  OKAMŽITĚ SE UKRYJTE

    • Vyhledejte úkryt v nejbližší budově. Tou může být výrobní závod, úřad, kancelář, obchod, veřejná budova i soukromý dům.
    • Jestliže cestujete automobilem a uslyšíte varovný signál, zaparkujte automobil
      a vyhledejte úkryt v nejbližší budově.

    2)   ZAVŘETE DVEŘE A OKNA

    • Když jste v budově, zavřete dveře a okna. Siréna může s velkou pravděpodobností signalizovat únik toxických látek, plynů, radiačních zplodin a jedů. Uzavřením prostoru snížíte pravděpodobnost vlastního zamoření.

    3)  ZAPNĚTE RÁDIO NEBO TELEVIZI

    • Informace o tom, co se stalo, proč byla spuštěna siréna a varováno obyvatelstvo a co dělat dále, uslyšíte v mimořádných zpravodajských hromadných informačních prostředků. V případě výpadku elektrického proudu využijte přenosný radiopřijímač na baterie. Tyto informace jsou sdělovány i obecním rozhlasem, popř.elektronickými sirénami.

    Siréna varuje.

    Její zvuk nás upozorňuje na to, že došlo k mimořádné události, která ohrožuje životy občanů, majetek a životní prostředí.Vznikla mimořádná situace.V České republice je jeden varovný signál  „Všeobecná výstraha“.

    Kromě varovného signálu „Všeobecná výstraha“ existuje v České republice ještě signál „Požární poplach“, který je vyhlašován přerušovaným tónem sirény po dobu 1 minuty (25 vteřin trvalý tón, 10 vteřin přestávka, 25 vteřin trvalý tón) a vyhlašuje se za účelem svolání jednotek požární ochrany. Signál „Požární poplach“ vyhlašovaný elektronickou sirénou napodobuje hlas trubky troubící tón „HO-ŘÍ“, „HO-ŘÍ“ … po dobu jedné minuty (je jednoznačný a nezaměnitelný s jinými signály).

    Pravidelné akustické zkoušky sirén - ověřování provozuschopnosti systému varování
    a vyrozumění se provádí  každou první středu v měsíci  ve 12.00 hodin. O této skutečnosti  je občan předem informován v hromadných informačních prostředcích.

    Všeobecná výstraha

    Vyhlašuje se v případě, kdy může dojít k ohrožení života a zdraví člověka v důsledku přírodní katastrofy, provozní havárie či jiné mimořádné situace většího rozsahu.

    Signál je vyhlašován kolísavým tónem sirény po dobu 140 vteřin.

    Signál může být vyhlašován třikrát za sebou v cca tříminutových intervalech.

    Po akustickém tónu sirény, při vyhlášení varovného signálu „Všeobecná výstraha“, bude následovat tísňová informace z hromadných informačních prostředků (republiková, regionální a místní působnost) pro vyrozumění obyvatelstva o hrozící nebo vzniklé mimořádné události.

    CO MUSÍME UDĚLAT, KDYŽ USLYŠÍME ZVUK SIRÉNY:

    1) ZACHOVAT KLID A ROZVAHU

    • uvědomit si, že školy, nemocnice, podniky apod. provádějí vlastní ochranná opatření , proto by děti neměli opouštět školu a rodiče by je neměli narychlo odvádět domů. Učitelé se o ně postarají.

    2) ZÍSKAT DALŠÍ INFORMACE

    • sledovat vysílání regionálních nebo celostátních rozhlasových a televizních stanic,
    • hlášení obecního rozhlasu a rozhlasových vozů - z těchto zdrojů se dozvíme
      o nejnovějších a nejdůležitějších informací o průběhu mimořádné události .
    • V případě, že by se přerušila dodávka elektrické energie, je dobré míti u sebe radiový přijímač na baterie, který lze naladit na pásmo FM na kterém se tísňové informace vysílají.

    3) VYHLEDAT BEZPEČNÉ MÍSTO

    • co nejrychleji zaujmout podle druhu krizové situace vhodný úkryt.
    • V budově   kde se ukryjeme se snažíme co nejlépe utěsnit dveře a okna, abychom zamezili zamoření prostoru. Dále je potřeba vypnout ventilaci a uzavřít přívody plynu.

    Požární poplach

    Kromě varovného signálu „Všeobecná výstraha“ existuje v České republice ještě signál „Požární poplach“. Tento signál je vyhlašován přerušovaným tónem sirény po dobu 1 minuty (25 vteřin trvalý tón, 10 vteřin přestávka, 25 vteřin trvalý tón). Vyhlašuje se za účelem svolání jednotek požární ochrany.

    Vyhlašuje se v případě vzniku velkých plošných nebo objektových požárů a v případech, kdy může požár způsobit následná jiná nebezpečí (výbuch apod.).

    Hlavní činnost: záchrana lidských životů a následně majetku. Zamezit šíření požáru!

    Nezbytná doporučení:

    • je-li čas, vzít nejnutnější věci (doklady, cennosti, léky) a opustit ohrožený prostor ;
    • pokud je to možné, uzavřít hlavní uzávěr plynu, vypnout el. proud, odstranit předměty, které mohou vybuchnout, zintenzivnit požár nebo škodlivost vznikajících plynů - není-li to možné, upozornit na ně ;
    • neodvětrávat prostory, v nichž hoří ;
    • poskytnout pomoc postiženým osobám ;
    • uvolnit přístupové komunikace a prostory pro techniku zasahujících složek (odstranit vozidla apod.) ;
    • nezdržovat se v blízkosti požáru - nebezpečí výbuchu nebo vzniku škodlivých plynů;
    • na výzvu záchranářů pomáhat při likvidaci požáru;
    • v případě evakuace se řiďte uvedenými pokyny příslušných orgánů.

    Evakuace

    Co dělat v případě nařízené evakuace

    • Dodržujte pokyny orgánů krizového řízení.
    • Dodržujte stanovené zásady při opuštění bytu.
    • Dostavte se na určené evakuační místo.
    • Při  evakuaci  vlastními  silami   informovat  evakuační   orgány,   nebo zanechat vzkaz kdo a kam se evakuoval.
    • Dodržujte zásady pro opuštění bytu, vezměte si evakuační zavazadlo a včas se dostavte na určené místo.
    • Dodržujte pokyny orgánů zabezpečujících evakuaci i při použití vlastních vozidel.

    K situaci, kdy bude nutné co nejrychleji po varování opustit ohrožený prostor, může dojít při nejrůznějších druzích ohrožení.

    Pokyn k evakuaci bude předán z krizového štábu obyvatelstvu v ohrožených místech formou tísňové informace

    • lokální rozhlasové vysílání
    • kabelová televize
    • místní rozhlas
    • vozidly s namontovaným hlásicím zařízením apod.

    V případě že budeme vyzváni k evakuaci je potřebné především:

    • uzavřít přívod vody, plynu a vypnout elektřinu nejen v bytě, ale i domovní uzávěry
    • vypnout elektrické spotřebiče mimo ledniček a chladniček
    • před opuštěním bytu je třeba uhasit otevřený oheň v topidlech
    • připravit si s sebou nejnutnější věci do evakuačního zavazadla
    • prověřit, že i sousedé vědí, že byla nařízena evakuace
    • řádně se obléknout na cestu
    • dětem vložit do kapsy oděvu cedulku se jménem a adresou
    • kočky a psi bereme s sebou (ostatní zvířata zásobíme potravou a dostatečnou zásobou vody)
    • řídit se pokyny příslušných správních orgánů, obcí, zaměstnavatelů, kteří zajišťují, organizují a řídí evakuaci
    • při evakuaci vlastními silami (k příbuzným, známým apod.) informovat pracovníky (záchranných složek) nebo zanechat vzkaz kdo a kam se evakuoval
    • vzít si evakuační zavazadlo, při odchodu z bytu uzamknout a odejít na shromažďovací místo (evakuačního střediska).

    Doporučený obsah evakuačního zavazadla

    Evakuační zavazadlo se připravuje pro případ opuštění bytu v důsledku vzniku mimořádné události nebo nařízené evakuace.

    Jako evakuační zavazadlo nejlépe poslouží batoh, kufr nebo cestovní taška. Na zavazadlo upevněte štítek s Vaším jménem a příjmením a celou adresu bydliště.

    Evakuační zavazadlo by mělo zejména obsahovat:

    • základní trvanlivé potraviny, nejlépe v konzervách a pitná voda na 2-3dny
    • osobní doklady (občanský průkaz, cestovní pas, rodný list, řidičský průkaz, technické osvědčení motorového vozidla, průkaz pojištěnce apod., včetně dokladů rodinných příslušníků), psací potřeby a dopisní obálky se známkami
    • nezbytné léky a zdravotní pomůcky (osobní léky, obvazy), případně brýle na čtení
    • cennosti (peníze, vkladní knížky, cenné papíry, pojišťovací smlouvy, platební a sporožirové karty apod.)
    • sezónní oblečení (náhradní oděv, prádlo, obuv, pláštěnka)
    • prostředky osobní hygieny
    • spací pytel (přikrývky), karimatku nebo nafukovací lehátko
    • jídelní nádobí, potřeby na šití, kapesní nůž, otvírač na konzervy
    • kapesní svítilnu + náhradní baterie, svíčky, zapalovač, zápalky
    • doporučuje se přenosný rozhlasový přijímač + náhradní baterie, píšťalka, předměty pro vyplnění dlouhé chvíle (např. stolní společenská hra, knížka)
    • pro případ evakuace osoby s jejím domácím zvířetem je nutný zdravotní průkaz zvířete

    Ochrana před povodněmi

    Před povodní:

    • Informujte se na obecním úřadě, jak a kam se budete evakuovat v případě povodňového ohrožení.
    • Připravte si pytle s pískem, těsnicí fólii, těsnicí desky a další stavební materiál na utěsnění nízko položených dveří a oken. Dále si zajistěte ucpávky kanalizace, odtoku z WC.
    • Připravte si léky, dokumenty, vhodné ošacení, potraviny a pitnou vodu na 2-3 dny.
    • Vlastníte-li osobní automobil, připravte jej k okamžitému použití při evakuaci.
    • Připravte si evakuační zavazadlo, přestěhujte cenné věci a nebezpečné látky do vyšších pater, upevněte věci, které by mohla odnést voda a připravte se na evakuaci zvířat.

    Při povodni:

    • Na základě pokynů povodňových orgánů obce, policie a záchranářů opusťte ohrožený prostor. V případě evakuace dodržujte zásady pro opuštění bytu (domu).
    • Je-li nedostatek času, okamžitě se přesuňte na určené místo, které nebude zatopeno vodou.

    Po povodni:

    • Nechte si zkontrolovat stav obydlí (statickou narušenost, obyvatelnost), rozvody energií (plyn, el. energie apod.), stav kanalizace a rozvodů vody.
    • Zlikvidujte uhynulé zvířectvo, potraviny a polní plodiny, které byly zasaženy vodou. Postupujte podle pokynů hygienika. Vyčistění studní a jejich sanaci zadejte odborníkům.
    • Informujte se o místech humanitární pomoci a v případě potřeby si vyžádejte finanční pomoc, pitnou vodu, potraviny, teplé oblečení, hygienické prostředky, potřebné nářadí pro likvidaci povodňových škod a další potřebné prostředky.
    • Kontaktujte příslušné pojišťovny ohledně náhrady škod (ohlaste pojistnou událost pojišťovně, vyhotovte soupis škod).

    Havárie v chemickém závodě s únikem nebezpečných látek

    Nezbytná doporučení:

    • Urychleně opusťte ohrožené místo.
    • Co nejdříve se ukryjte v uzavřené místnosti.
    • Uzavřete a utěsněte okna, dveře a další otvory.
    • Vypněte ventilaci.
    • Sledujte zprávy v hromadných informačních prostředcích.
    • Připravte si prostředky improvizované ochrany osob.
    • Připravte si evakuační zavazadlo.
    • Budovu opusťte jen na pokyn.

    Havárie v jaderném energetickém zařízení s únikem radioaktivních látek

    Nezbytná doporučení:

    • Co nejdříve se ukryjte v uzavřené místnosti (nejlépe ve sklepních prostorách), pokud možno na straně odvrácené od jaderného zařízení.
    • Uzavřete a utěsněte okna a dveře.
    • Vypněte ventilaci a utěsněte další otvory.
    • Sledujte zprávy v hromadných informačních prostředcích.
    • Připravte si prostředky improvizované ochrany osob.
    • Připravte si evakuační zavazadlo.
    • Jodové přípravky (tablety) a prostředky individuální ochrany odeberte a použijte až na základě veřejné výzvy.
    • Budovu opusťte jen na pokyn.

    V případě radiační havárie jaderné elektrárny Dukovany a Temelín se obyvatelé, žijící
    v zóně havarijního plánování, řídí pokyny provozovatelů jaderných elektráren a orgánů státní správy a samosprávy.

    Biologické zbraně

    Biologické zbraně mohou být použity ve formě aerosolu (bakterie, viry, toxiny) do ovzduší nebo uzavřených prostor nebo vypouštěním hmyzu (vši, blechy, mouchy, klíšťata) nebo infikováním vody, potravin, vzduchu, předmětů. Smysly člověka je biologické zamoření nezjistitelné. Výskyt se zjišťuje speciálními přístroji a odběrem vzorků.

    Jak se chránit před proniknutím nebo zanesením nákazy do organismu:

    • Nepoužívat vodu z neznámých a nezjištěných zdrojů.
    • Umět si připravit vodu pomocí chemických dezinfekčních prostředků nebo převařením.
    • Nejíst pevnými obaly nechráněné nebo neprověřené potraviny.
    • Udržovat čistotu těla i za nepříznivých podmínek.
    • Zbytečně se nedotýkat a neprohlížet podezřelé předměty.
    • Při známkách onemocnění ihned vyhledat zdravotnickou pomoc.

    Dodržujte pokyny zdravotníků a pracovníků hygienické služby.

    Chemické zbraně

    Chemické zbraně mohou být použity ve formě aerosolu, v kapalném a plynném skupenství. Působí na organismus mnohostranně. Vyvolávají poškození centrálního nervového systému, dýchacích orgánů, zažívacího traktu nebo narušují metabolismus, jiné mají zpuchýřující účinek.

    Jak se chránit před účinky chemických zbraní:

    • Urychleně použijte prostředky improvizované ochrany osob.
    • Vyhledejte ukrytí v nejbližší budově.

    Prostředky improvizované ochrany osob v radioaktivitě, chemicky a biologicky zamořeném prostředí

    Prostředky improvizované ochrany osob jsou prostředky, které chrání dýchací cesty a povrch těla při vynuceném a krátkodobém pobytu v radioaktivně, chemicky a biologicky zamořeném prostředí.

    • K ochraně dýchacích cest použijeme navlhčenou roušku (složený kapesník, ručník, utěrka) přiložením na nos a ústa. Upevněte roušku v zátylku šálou či šátkem.
    • Hlavu chraňte čepicí, kloboukem, šálou či kuklou tak, aby vlasy byly úplně zakryty
      a zvolená pokrývka hlavy chránila též čelo, uši a krk.
    • Oči chraňte brýlemi - lyžařskými, plaveckými či motoristickými, ale větrací průduchy přelepte lepicí páskou. Pokud nemáte tyto brýle k dispozici, chraňte oči přetažením průhledného igelitového sáčku přes hlavu a jeho stažením tkanicí či gumou v úrovni lícních kostí.
    • Povrch těla chraňte kombinézou, kalhotami, pláštěnkou do deště, šusťákovou sportovní soupravou. Tyto ochranné oděvy je nutné dostatečně utěsnit u krku, rukávů a nohavic.
    • Nohy chraňte nejlépe vysokými botami nebo holínkami, ruce nejlépe zakryjeme gumovými nebo koženými rukavicemi.

    Při návratu ze zamořeného prostředí do bytu odložte v předsíni veškerý svrchní oděv do igelitového pytle a zavažte jej. Pokud je to možné, pečlivě se osprchujte, otřete se do sucha
    a oblečte se do čistého oděvu.

    Příprava improvizovaného úkrytu

    • Vyberte vhodný prostor v bytě, domě nebo rodinném domku, který umožní improvizované ukrytí. Vhodnými prostory jsou: sklepy s klenutými nebo železobetonovými stropy, silnými obvodovými zdmi, pokud možno s co nejmenším počtem vstupních a okenních otvorů. Pro případ úniku nebezpečných látek si vyberte prostory odvrácené od směru úniku nebezpečné látky.
    • Oblepte veškeré spáry lepící páskou a ochranu proti možnému zranění střepinami zabezpečte přelepením skla nebo jejich překrytím.
    • U rodinných domků zesilte okenní a vstupní otvory přídavným materiálem – prkna, cihly, kameny, pytle s pískem nebo hlínou, násyp zeminy, podpírání stropů vzpěrami.

     

    Improvizovaná ochrana dýchacích cest a povrchu těla

    K bezprostřední ochraně před toxickými účinky nebezpečných látek se lze chránit improvizovanými prostředky pro ochranu dýchacích cest a povrchu těla.

    Základním principem improvizované ochrany je využití vhodných oděvních součástí, které jsou k dispozici v každé domácnosti a pomocí kterých je možné chránit jak dýchací cesty, tak celý povrch těla. Při použití této ochrany je třeba dbát následujících zásad:

    • celý povrch musí být zakryt, žádné místo nesmí zůstat nepokryté
    • všechny ochranné prostředky je nutno co nejlépe utěsnit k dosažení vyšších ochranných účinků kombinovat více ochranných prostředků nebo použít oděvu v několika vrstvách

    Ochrana hlavy

    K ochraně hlavy se doporučuje použít čepice, šátky a šály, přes které je vhodné převléci kapuci případně nasadit ochranné přilby (motocyklové, pracovní ochranné přilby, cyklistické, lyžařské atd.), které takto chrání i před padajícími předměty.

    Ochrana obličeje a očí

    Ochraně obličeje a očí je nutno věnovat největší pozornost. Jedná se zde o kombinaci ochrany povrchu těla s ochranou dýchacích cest. Zvláštní pozornost je proto nutné věnovat ochraně úst a nosu, které jsou vstupní branou dýchacích cest. Nejvhodnějším způsobem je překrytí úst
    a nosu složeným kusem flanelové látky či froté ručníkem, mírně navlhčeným ve vodě či ve vodném roztoku sody nebo kyseliny citrónové, a upevněným v zátylku převázaným šátkem či šálou.

    K improvizované ochraně očí jsou nejvhodnějším prostředkem brýle uzavřeného typu (potápěčské, plavecké,lyžařské a motocyklové, u kterých je nutné přelepit větrací průduchy lepicí páskou). V případě, že nejsou takové brýle k dispozici, lze oči jednoduchým způsobem chránit přetažením průhledného igelitového sáčku přes hlavu a jeho stažením tkanicí či gumou v úrovni lícních kostí.

    Ochrana trupu

    Obecně platí zásada, že každý druh oděvu poskytuje určitou míru ochrany, přičemž větší počet vrstev zvyšuje koeficient ochrany.

    K ochraně trupu jsou nejvhodnější následující druhy oděvů:

    • dlouhé zimní kabáty
    • bundy
    • kalhoty
    • kombinézy
    • šusťákové sportovní soupravy

    Použité ochranné oděvy je nutné dostatečně utěsnit u krku, rukávů a nohavic. U krku lze
    k utěsnění použít šálu nebo šátek, který omotáme přes zvednutý límec. Bundu je nutné utěsnit v pase, nejlépe pomocí opasku či řemene. Netěsné zapínání a různé nežádoucí trhliny v oděvu je nutné přelepit lepicí páskou. Ke všem ochranným oděvům je vhodné použít pláštěnku nebo plášť do deště. Tyto se utěsňují pouze u krku, pokud jsou z pogumované nebo vrstvené tkaniny musí být pogumovaná strana zvenčí. V případě, že nemáme pláštěnku k dispozici, můžeme ji nahradit přikrývkou, dekou či plachtou, kterou přehodíme přes hlavu a zabalíme se do ní.

    Ochrana rukou a nohou

    Velmi dobrým ochranným prostředkem rukou jsou pryžové rukavice. Ochranný účinek je tím větší, čím je materiál silnější. Vhodnější jsou rukavice delší, neboť chrání zápěstí a částečně
    i předloktí.

    Rukávy přesahující přes okraj rukavic, pokud nejsou ukončeny nápletem nebo pryží, převážeme u okrajů řemínkem nebo provázkem. Jestliže by mezi rukavicí a rukávem vzniklo nechráněné místo, musíme zápěstí ovinout šálou, šátkem, igelitem apod.

    Nemáme-li k dispozici žádné rukavice, ovineme si ruce látkou, šátkem apod., aby byly alespoň krátkodobě chráněny a nepřišly do přímého styku se škodlivými látkami.

    Pro ochranu nohou jsou nejvhodnější pryžové a kožené holínky, kozačky, kožené vysoké boty.
    K ochraně nohou je nutno zabezpečit, aby mezi nohavicí a botou nezůstalo nechráněné místo. Nohavici přesahující přes botu u dolního okraje převážeme provázkem nebo řemínkem. Nepřesahuje-li nohavice přes boty ovineme nechráněné místo kusem látky, šátkem apod. Při použití nízkých bot je vhodné zhotovit návleky z igelitových sáčků či tašek.

    Vymezení použití improvizované ochrany

    Improvizovaná ochrana dýchacích cest a povrchu těla je určena:

    • k přesunu osob do stálých úkrytů
    • k úniku ze zamořeného území
    • k překonání zamořeného prostoru
    • k ochraně v ochranném prostoru jednoduchého typu (OPJT)
    • k evakuaci obyvatelstva

    Anonymní oznámení (uložení bomby,třaskaviny; použití nebezpečné látky a pod.)

    Anonymní oznámení o uložení bomby, třaskaviny nebo nebezpečné látky je většinou směřováno tam, kde se nachází mnoho lidí. Je to logické, většina případů takovéhoto počínání je zaměřena na vyvolání strachu. Víme však, že tomu tak vždy nebývá. Je třeba počítat s tím, že anonymní výhružka může být uskutečněna. Aniž bychom uvažovali o tom, zda jde např. o psychopata nebo o legraci, musíme takovou událost brát vážně.

    • V prvé řadě událost okamžitě oznamte na tísňovou linku 158 (Policie ČR) nebo 150 (Hasičský záchranný sbor ČR).
    • Pokud bylo anonymní oznámení o uložení bomby nebo třaskaviny v budově, ve které se nacházíte, opusťte budovu a vzdalte se co nejdále od tohoto místa.
    • V žádném případě se nezdržujte v blízkosti možného ohrožení i přesto, že vaše zvědavost, co se bude v příštích minutách dít, vás nutí zůstat v blízkosti tohoto nebezpečného místa.

    Obdržení podezřelé zásilky (dopisu,balíčku)

    • Podezřelou zásilku neotvírejte a netřepejte s ní.
    • Uložte zásilku do igelitového sáčku nebo jiného vhodného obalu.
    • Poté opusťte místnost, umyjte si ruce vodou a mýdlem a událost ohlaste na tísňovou linku 158 (Policie ČR) nebo 150 (Hasičský záchranný sbor ČR). Policie ČR nebo Hasičský záchranný sbor ČR zásilku od vás převezme a odveze ji k ověření obsahu.

    Než zavoláte na tísňovou linku, seriózně zvažte skutečnosti, které mohou vést k názoru, že se jedná o podezřelou zásilku. Takovými mohou být například neočekávaná zásilka od neznámého odesílatele s podezřelým rukopisem či výhružným textem na zásilce, zapáchající zásilka nebo zásilka, ze které trčí dráty nebo se ozývá podivné tikání. Při otevření zásilky to může být například podezřelá sypká hmota nebo jakýkoli podezřelý předmět.

    Integrovaný záchranný systém

    Integrovaný záchranný systém je koordinovaný postup jeho složek při přípravě na mimořádné události a při provádění záchranných a likvidačních prací.

    Základní složky

    • Hasičský záchranný sbor České republiky
    • jednotky požární ochrany zařazené do plošného pokrytí okresu jednotkami požární ochrany
    • zdravotnická záchranná služba
    • Policie České republiky

    Ostatní složky

    • vyčleněné síly a prostředky ozbrojených sil a prostředky ozbrojených sil
    • ostatní ozbrojené bezpečnostní sbory
    • ostatní záchranné sbory
    • orgány ochrany veřejného zdraví
    • havarijní, pohotovostní, odborné a jiné služby
    • zařízení civilní ochrany
    • neziskové organizace a sdružení občanů, která lze využít k záchranným a likvidačním pracím

    Kde získat informace

    Občan získá informace o charakteru možného ohrožení, o připravených záchranných
    a likvidačních pracích a ochraně obyvatelstva v případě vzniku mimořádné události na příslušném obecním úřadě.

    Zaměstnanec získá informace o charakteru možného ohrožení, o připravených záchranných
    a likvidačních pracích a ochraně obyvatelstva v místě dislokace pracoviště od svého zaměstnavatele (příslušné právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby).

    Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba získá informace o charakteru možného ohrožení, o připravených krizových opatřeních a způsobech jejich provedení u příslušného obecního úřadu.

     

     

     

    Návody pro řešení životních situací

     

  • 14. Předpisy
    • 14.1. Nejdůležitější používané předpisy

      Přehled předpisů, podle nichž obecní úřad ve věci poskytování informací rozhoduje

      • zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, v platném znění
        (upravuje postavení oprávněného a povinného subjektu při vyřizování žádostí o poskytnutí informací, postup při rozhodování a poskytnutí informací a oprávnění žadatele v případě odmítnutí informací).
      • zákon č. 167/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
        (Tento zákon upravuje používání elektronického podpisu, poskytování souvisejících služeb, kontrolu povinností stanovených tímto zákonem a sankce za porušení povinností stanovených tímto zákonem).
      • zákon č. 500/2004 Sb., Správní řád, v platném znění
        (upravuje postup orgánů moci výkonné, orgánů územních samosprávných celků a jiných orgánů, právnických a fyzických osob, pokud vykonávají působnost v oblasti veřejné správy).
      • zákon č. 128/2000 Sb. o obcích
      • zákon č. 133/2000 Sb. o evidenci obyvatel a rodných číslech
      • zákon č. 565/1990 Sb. o místních poplatcích
      • zákon č. 200/1990 Sb. o přestupcích
      • zákon č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
      • Platné obecně závazné vyhlášky
      • Usnesení ze zasedání zastupitelstva obce zde
    • 14.2. Vydané právní předpisy
      Městys Bílé Podolí vydává m.j. obecně závazné vyhlášky, které mají povahu právních předpisů. Vznikem a účinky se tyto právní akty odlišují. Jedná se o statutární předpisy (statuty), vnitřní předpisy (interní instrukce, směrnice, pokyny), veřejné vyhlášky a jiná opatření.
      Úřední deska
  • 15. Úhrady za poskytování informací
    • 15.1. Sazebník úhrad za poskytování informací
      Úřad městyse je oprávněn požadovat úhradu nákladů spojených s vyhledáváním informací, např. za přímou mzdu pracovníka, pořizování kopií a technických nosičů dat a odesílání informací, přičemž vydání informace se může podmínit zaplacením úhrady nebo zálohy.
    • 15.2. Usnesení nadřízeného orgánu o výši úhrad za poskytnutí informací
      Žadatel může podat na postup při vyřizování žádosti o informaci stížnost, pokud nesouhlasí s výší úhrady sdělené žadateli písemně povinným subjektem před podáním informace nebo nesouhlasí s výší odměny za oprávnění užít informaci na základě licenční smlouvy. Stížnost lze podat písemně nebo ústně, a to u povinného subjektu. O stížnosti rozhoduje nadřízený orgán. V současné době nejsou vydána žádná usnesení nadřízeného orgánu týkajících se těchto stížností.
  • 16. Licenční smlouvy
    • 16.1. Vzory licenčních smluv
      Vzor licenční smlouvy dle § 14 a zákona č. 106/1999Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů
    • 16.2. Výhradní licence
      V současné době nejsou pro Městys Bílé Podolí poskytnuty žádné výhradní licence podle § 14a odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.
  • 17. Výroční zpráva podle zákona č. 106/1999 Sb.
  • Poskytnuté informace

    Výroční zpráva za rok 2016 o poskytování informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím

     


     

    Výroční zpráva za rok 2017 o poskytování informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím

     


    Výroční zpráva za rok 2018 o poskytování informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím