Bílé Podolí
Vznik samostatného MS Bílé Podolí se datuje k roku 1960, a to sloučením MS Podhořany a MS Zbyslav. Od tohoto vzniku až do dnešní doby došlo k několika významným změnám ať již z hlediska řízení a provozu myslivosti ze strany státních úřadů, tak i z hlediska struktury a chodu MS jako takového. V neposlední řadě nelze zapomenout na druhou a početní proměnlivost stavů zvěře, nové poznatky v oblasti chodu a lovu zvěře, tak i politický vývoj po roce 1989, což výše zmíněné změny bezesporu ovlivnilo.
Nepochybně nejdůležitější součástí pro činnost MS je držení či pronájem honitby. Ta byla uznána MS Bílé Podolí po dohodě se sousedními MS r. 1960 tehdejším Okresním národním výborem Kutná Hora o výměře 1998 ha. V této podobě se zachovala až do r. 1992, kdy došlo k uznání honitby Okresním úřadem Kutná Hora ve vlastnictví nově vytvořeného Honebního společenstva Bílé Podolí, a to o výměře 2131 ha. Od této chvíle ji MS Bílé Podolí využívá jakožto nájemce. Poslední změna výměry nastala v r. 2005 po vleklých sporech s Okresním úřadem Kutná Hora, posléze Městským úřadem Čáslav, kdy její konečná výměra dosáhla 2277 ha a patří k největším na území bývalého okresu Kutná Hora. Spory se státní správou v letech 2002 až 2005 měly za následek takřka tříleté přerušení výkonu práva myslivosti s citelným dopadem na chod MS a honitbou jako takovou.
Veškeré hospodaření MS Bílé Podolí je řádně plánováno a evidováno dle zákonných norem ČR. Každoročně se koná sčítání zvěře, jež je výchozím bodem pro plánování chovu a lovu zvěře v honitbě. Značně se však proměnily početní stavy zvěře a jejich druhové zastoupení. Zatímco po r. 1960 byla hlavní zvěří zvěř drobná, jejíž lov se pohyboval na hranici 500 ks zajíců a cca 200 ks bažantů, dnes je její lov zanedbatelný a činí pouhých 100 ks bažanta obecného, kohouta, přičemž zajíc se již prakticky neloví. Naopak nastal prudký nárůst stavů zvěře srnčí a zvěře černé. Např. u zvěře srnčí došlo k navýšení lovu z původních 7 ks v r. 1963 až na dnešních 60 ks. Maximální plán lovu činil 74 ks, a to v r. 2001. U černé se lov pohybuje okolo 25 ks ročně, její početní stavy by však umožňovaly odlov mnohem vyšší. Za zmínku jistě stojí výskyt nových druhů zvěře, jako např. Psíka mývalovitého, původně pocházejícího z jihovýchodní Asie, jež se v devadesátých letech rozšířil i v oblasti okresu Kutná Hora. Samozřejmostí je také budování mysliveckých zařízení, přikrmování a péče o zvěř v době nouze a částečné zazvěřování zejména dospělými uměle odchovanými jedinci bažanta obecného. K tomuto účelu slouží odchovna v obci Semtěš, jež byla vybudována v průběhu let 1980 až 1981.
Od roku 1960 až po rok 1990 se počet členů MS pohyboval neustále na hranici třiceti členů. Po roce 1992 však jeho počty začaly prudce klesat až na dnešních šestnáct členů žijících převážně v místě a v blízkém okolí obce Bílé Podolí. Každý z nich má povinnost odpracovat 35 brigádnických hodin ročně bez možnosti peněžní náhrady. Nelze opomenout, že každý člen se musí neustále vzdělávat, zejména co do vstupování v platnost nových právních norem na úseku myslivosti, ochrany přírody a veterinární péče. Taktéž „celoroční závazek“ v podobě držení lovecky upotřebitelného psy je samozřejmostí pro více jak polovinu členské základny.
Vrcholem a zakončením roční činnost MS je podzimní lovecká sezóna, k níž neodmyslitelně patřily, patří a snad i budou patřit hony na zvěř černou. Krom společenských akcí spojených s lovem, nelze opomenout i činnost spjatou s veřejností. MS Bílé Podolí uspořádalo nejen pro sebe, ale obzvlášť pro ni několik plesů, jejichž konání by v letech budoucích rádo obnovilo. Mimo to se někteří členové v průběhu osmdesátých let věnovali taktéž mládeži, a to prostřednictvím kroužku o počtu devatenácti dětí s názvem „Zálesák“.
Jak s přírodou a myslivostí, tak i s MS Bílé Podlí je spjato rybářství. Prostředkem k jeho provozování je Koukalecký rybník, pronajatý od Obecního úřadu Bílé Podolí od r. 1993, na němž souběžně dochází k odchovu jak polokrátké, tak divoké populace kachny divoké.
